Desiderium intimum 43/2

Napsal Severus versus Alan... (») 30. 7. v kategorii Desiderium intimum, přečteno: 23×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

DI - kapitola 43. - část 2

Chuť, vůně, dotek

Někdy, když snil, zdálo se mu, že snění je reálnější než realita. Že na tom není nic divného, když mu vyrostou křídla a on odletí. Že na tom není nic děsivého, když mu náhle zmizí země pod nohama, a on padá do bezedné propasti. Že na tom není nic divného, když cítí chladné prsty na bocích a vidí tmavou hlavu pohybující se mezi jeho stehny. Ne, něco takového je jenom divně… příjemné.

Harryho často navštěvoval tento typ snů. Zvlášť ten poslední. Proto mu nepřišlo nijak divné, když cítil, jak chladné prsty putují po jeho těle a následují je horká ústa. Nepovažoval to za něco nepřirozeného, vždycky měl takovéhle sny. Ne, bylo to tak nereálné, až…

to bylo pravdivé.

Počkat, odkdy se sny stávaly realitou? Zvláště takovéhle sny.

Ne, cítil to čím dál výrazněji. Dotek prstů hladící jeho rameno a krk, stejně jako horké polibky putující po jeho páteři, stále níže a níže…

Pomalu otevřel oči, téměř jistý, že jakmile to udělá, všechno najednou zmizí, ale nic takového se nestalo. Stále cítil ten podmanivý pocit, nyní ještě výrazněji. V jeho zorném poli se objevil kousek nočního stolku. Ty jemně putující prsty se pohybovaly po jeho zádech, po kříži, až k jeho zadku. Harry zamrkal a snažil si vzpomenout, kde se nachází a co se děje. Ale než to stihl udělat, něčí ruka se usídlila na jeho noze, zatlačila na něj, donutila ho, aby ji ohnul, a začala mu hladit vnitřní stranu stehna, pomalu a jemně přesouvala prsty po jeho horkém těle. Chvění, které přeběhlo přes celé Harryho tělo, ho vzrušovalo a přivolávalo mu vzpomínky…

Byl ve Snapeově ložnici. V jeho posteli. A ta dlaň, to tělo ležící za ním, ta horká ústa, ochutnávající jeho kůži, patřily…

Hluboce si povzdechl, když prsty obtočily jeho penis uvězněný ve slipech, který na ten dotyk zareagoval téměř bolestným cuknutím. Harry zavřel oči a otevřel ústa, protože vzduch chtěl najednou uniknout z jeho plic tak, jako magie z hůlky. Za sebou slyšel Severusův těžký dech. Cítil, jak mu ta skvělá dlaň klouže po zadku a posouvá se za slipy. Pomalu začal otáčet hlavu a tiše vzdychal, díky těm příjemným pocitům. Látka se mu napínala na kůži, když ruka roztáhla jeho půlky a našla mezi nimi vstup. Od krku se mu odtrhla ústa, a Harry mohl otočit hlavu úplně. Zvedl víčka přesně v té chvíli, kdy do něj vklouzl dlouhý, vlhký prst.

Jeho tělo se chvělo, ale přesto nedokázal odtrhnout pohled od těch černých očí, které se do něj vpíjely, i když vše, co viděl, bylo rozmazané a zamlžené. Zvedl ruku a dotknul se tváře nakloněné nad ním, na kterou dopadaly, dlouhé prameny temných vlasů. Ten pohled v něm vyvolal vřelý výbuch radosti a nedokázal zastavit ospalý úsměv, který se mu objevil na rtech.

"Dobré ráno… Severusi," řekl tiše a cítil, jak se v něm mužův prst pomalu pohybuje. Snape se v odpověď naklonil níž k jeho spánku a zašeptal:

"Nemluv…"

Odtáhl se a chvíli se díval na Harryho, jako by se snažil zapamatovat jeho rozcuchané vlasy, zamlžené, ospalé oči, jasnou, rozzářenou kůži a jemný úsměv na jeho tvářích. Harry se na něj díval, pohlcoval každý kousek jeho tváře, a nemohl uvěřit tomu, že je to skutečné.

Ano, bylo to skutečné. Nezdálo se mu to. Poprvé se vzbudil a Severus ležel vedle něj. Poprvé po probuzení mohl cítit jeho blízkost, mohl vidět jeho tvář nakloněnou nad sebou, mohl cítit, jak leží vedle něj, a neodešel od něj během noci, jak měl ve zvyku. Poprvé s ním chtěl být Severus při probuzení a to vědomí způsobilo, že mu krev začala cirkulovat ještě rychleji než doposud.

Přesunul dlaň z tváře dolů, dotýkal se tenkých rtů, které se pod jeho dotykem rozdělily, a jeho prsty využily pozvání a zanořily se do teplého nitra Severusových úst. Ten pohled byl tak neuvěřitelný, že musel zadržet dech, když spatřil, jak se Severusovy rty sevřely okolo jeho prstu, a ten neskutečně horký jazyk po něm klouzal a dělal kolem něj vlhké kruhy. Měl pocit, že Snapeova ústa dokážou vytvářet žhavé vlny, které se přemisťují po celém jeho těle a naráží do neobvykle citlivého místa v jeho podbřišku. A síla těch vln se zvětšila ještě víc, když Harry pocítil kolem prstu vibrace Severusova mručení, které přebilo veškeré myšlenky v Harryho mysli.

Všechny tyto pocity o něco zbledly, když do jeho těla vnikl druhý prst. Z Harryho úst vyšel hlasitý vzdech, který nedokázal zastavit, a který byl stále hlasitější a hlasitější, když se v něm Severus začal oběma prsty pohybovat, nejprve pomalu, ale s každou chvilkou, se kterou se jeho svaly uvolňovaly, zrychloval. Harry zvedl ruku a přesunul ji přes černé, jemné prameny, zastavujíc ji na Snapeově krku, který se v té chvíli naklonil a zaútočil ústy na jeho hladkou hruď. Harryho oči se obrátily v sloup, když pocítil kousnutí na své bradavce, a pocítil ten vlhký jazyk všude na hrudi s téměř hmatatelnou touhou, jako by ho Severus už příliš dlouho toužil ochutnat, jako by čekal na tuhle chvíli celou noc a teď k němu konečně mohl přiložit své rty a celého ho pohltit. Celého.

Harry se svíjel a sténal, nedokázal se vymanit od těch chamtivých úst, a ani nechtěl, ale všechno to bylo příliš… příliš… už nemohl… prostě nemohl! Severusova ústa byla všude, laskala každý kousek jeho kůže na jeho hladké hrudi, kousal ho do ramene a krku, nechával za sebou mokré značky, a každý záchvěv horkého, zrychleného dechu na jeho vlhké kůži způsoboval, že v chlapcových žilách plynulo vzrušení tak silné, že měl pocit, že ještě jeden takový záchvěv, a on to nevydrží a exploduje.

Slyšel a cítil na sobě Severusův těžký, zrychlený dech, a to navzdory tomu, že jeho vlastní steny téměř přehlušily všechno ostatní. Skoro vydechl úlevou, když se ty prsty odtáhly, a Snape se o něco odsunul, jako by pro něco sahal, ač od něj ani na chvíli neodtrhl rty. Zdálo se, že tohle byla poslední chvíle, kdy mohl nabrat dech, než Severus… než on…

Oh ano! Přesně tak!

Skoro vykřikl, když pocítil, jak se do něho vsouvá cosi horkého a kluzkého, a Severusovy prsty se zaťaly do jeho boků jako drápy. Ano, miloval to, chtěl to, chtěl, aby se do něj Severus dostal ještě hlouběji, ještě víc, chtěl ho ve svém nitru cítit celého, jak nejvíc to šlo. V něm. Co nejvíc jeho chuti, jeho vůně, jeho dotyku. Všude. Všude, kde jen mohl dosáhnout.

Když se teplá varlata dotkla jeho zadku a mužův pulzující penis ho naplnil celý a Harryho nitro se přizpůsobilo jeho rozměrům, Severus se v něm začal pohybovat pomalými, táhlými pohyby.

Rty, které si prokousávaly cestičku přes jeho krk, zmizely ve chvíli, kdy Harry zvedl zamlžené oči, a podíval se do Severusovi tváře, nacházející se jen pár centimetrů od něj. Černý pohled se ponořil do jeho široce otevřených, zelených očí a sledoval každý, i ten nejdrobnější výbuch potěšení, který přes Harryho obličej přelétl. A zdálo se, že se v těch černých očích objevil záblesk triumfu, když penis narazil do toho nejcitlivějšího místa v jeho nitru, a Harry otevíral ústa a skoro umíral potěšením, když ze sebe vydal dlouhé, vibrující "Oooooooooch". Severus očima hltal každé zamračení, které se objevila na jeho tváři, každý záchvěv rozkoše, každý okamžik, ve kterém Harryho oči byly větší a lesklejší, s rozšiřujícími se zornicemi.

Nasycen tím pohledem, se Severus naklonil ještě blíže a napadl ústy Harryho tvář ponořenou do agónie rozkoše, a jeho rty se zdály být ještě teplejší než předtím, jestli to vůbec bylo možné. A byly ještě chamtivější. Jako by trpěl hladem a teprve teď se mohl najíst. A Harry mu umožnil ochutnat každý kousek své rozpálené kůže. Teď, když neměl brýle, měl Severus všude přístup a líbal jeho spánky, čelo i víčka. A dokonce i nos. Víc a víc, nekonečně, jako by neměl dost a toužil po víc, ještě více Harryho ochutnat. Trochu natočil hlavu a políbil mu tvář, ucho a okolí. Tak jako by se snažil všechno důkladně ochutnat a tu chuť si zapamatovat.

Merline, kolikrát si Harry ve svých snech představoval, že ho bude Severus líbat takovýmhle způsobem. Jemně. Trpělivě. Líbat ho a lízat, způsobovat mu potěšení. Kolikrát toužil, aby ho muž políbil, díval se na něj, byl v něm, ne jen svým penisem, ale i pohledem, dechem… a myslí. Cítil, že se začíná chvět, že cosi v jeho nitru se rozpadá a začíná se s ním dít něco divného. Přicházel, s každým dalším přírazem byl blíž, vlna zaplavovala jeho bedra a hruď, vyrazilo mu to dech z plic a stisklo hrdlo, oči ho pálily.

Další příraz a další polibek na rozpálenou tvář. Mužův dech laskal vlhké kousky jeho kůže, na kterých spočinuly ty tenké, smysly zbavující rty. Jemné laskání padajících pramenů vlasů na své kůži.

Severus na něm a v něm. Ponořený, rozpálený, ztracený v Harrym.

To bylo moc, už nemohl vydržet, už nemohl… už…

Z jeho hrdla vyšel dlouhý, ochraptělý sten:

"Severusiiii…"

Už nedokázal kontrolovat své tělo, které se napnulo, zaplavené žárem, který ještě nikdy nezažil. Všechny svaly se napjaly a penis mu téměř bolestivě pulzoval, stříkajíc ze sebe proudy spermatu, které přistály na černé posteli. Měl pocit, že brzy splane, že všechno je to příliš dobré, že nic nemůže být tak příjemné.

Když ho nakonec orgasmus propustil ze svých silných spárů, a on skončil, neovladatelně se třásl, padl na postel a pak pocítil, jak se Severusova dlaň ovinula okolo jeho penisu a setřela ještě teplé sperma. Harry se snažil otevřít oči, ale nedokázal to, měl pocit, že nemá sílu pohnout ani palcem u nohy. Vlny orgasmu odplynuly, ale cosi v něm se stále chvělo, stále se rozpadalo a vzplálo na novo, utahujíc mu smyčku kolem krku, jelikož měl stále velké problémy s dechem.

To všechno bylo tak… tak…

Lehce se zachvěl, když ucítil Snapeovi dlouhé prsty, jak mu rozmazávaly po zádech teplé semeno, leč po chvíli nahradil prsty horký jazyk, který se pomalu posouval po kůži a opatrně slízával každou kapku.

Chvění zesílilo a Harry nevěděl, jestli se třese on, nebo celý svět. Soustředil se na Severuse, který, hluboce vrníc, slízal všechno z jeho zad a pak začal přirážet ještě rychleji, zatínal prsty do jeho měkkého těla a tisknul zuby do jeho nahého ramena. Chvíli tak pokračoval, přirážel rychleji, a mocněji, čím dál víc, až na konec…. ztuhnul, napjal se a vydal ze sebe dlouhý, přidušený sten, a jeho pulzující penis naplnil Harryho žárem a sladkostí. Chutí, vůní a Severusovým horkem. Jeho esencí.

Cítil, že jeho srdce nikoliv zpomalovalo, ale zrychlovalo, rostlo a tlačilo se na jeho plíce, až sotva lapal po dechu. A ve chvíli, kdy se tělo za ním uvolnilo a opadlo, hluboké povzdechnutí oválo jeho rameno, a vlhká, hřejivá erekce z něho vyklouzla, zanechávajíc ho tak… prázdného…

Harry vybuchl náhlými, rychlými vzlyky. Neměl ponětí, co se s ním děje, nedokázal to zastavit. Přitiskl si dlaň k ústům a skryl tvář do polštáře, přál si zastavit vzlykání, ale nedokázal to, nedokázal zastavit slzy, které mu stékaly po tvářích a vsakovaly se do černého hedvábí.

Ne, nemůže se takhle chovat… Co to dělá? Musí přestat. Okamžitě přestat! Co si o něm Severus pomyslí? Co, když…

"Pottere…" Severusův hluboký hlas způsobil, že Harry téměř zpanikařil, neschopen přestat vzlykat, ani nedokázal odpovědět. Úplně ztratil kontrolu nad tím, co se s ním dělo.

Ne, Snape ho nemůže takhle vidět! Musí se uklidnit! Přestat se chovat jako…

Ale nestačil dokončit myšlenku, protože jeho mysl naplnilo překvapení, když na rameni pocítil jemný, leč pevný dotyk Snapeovi dlaně, která se ho snažila odtrhnout od polštáře a otočit k muži. Chvíli odporoval, nechtěl, aby ho muž viděl v takovém stavu, ale po nějaké chvíli se poddal, protože už neměl sílu se bránit, neměl sílu bojovat. Poddal se těm silným pažím, které ho otočily, a Severus mu vsunul pod záda dlaň, přesunul ji na jeho krk a zastavil ji ve vlasech. Dlouhé prsty ho hladily po vlasech, přesouvaly se mezi vlhkými prameny. Celé jeho tělo se třáslo tlumenými vzlyky, které jako by ho trhaly zevnitř na kusy.

"Shhh," zašeptal Severus, klidný a uklidňující. Tak, jako by mluvil s vyděšeným dítětem. "Shhh…"

A Harry, vtulený v Severusově ochromujícím teple, obalený jeho vůní jako v kokonu, se pomalu uklidňoval. Vzlyky se měnily v jednotlivé dechy, které ještě nějakou chvíli otřásaly jeho tělem, ale čím dál méně, až zanikly úplně. A nastalo ticho. Vyplněné jedině dvěma dechy. A vířícími myšlenkami.

Harry si hluboce povzdechl, snažil se poskládat všechny pocity a porozumět, co se s ním stalo. Cítil se tak zostuzený náhlým výbuchem, přemýšlel, jak se teď vůbec může podívat Snapeovi do tváře. Jeho srdce stále pracovalo zrychleně, a vibrace celého jeho těla pomalu zanikaly, když ho muž pustil ze stisku a dovolil, aby jeho hlava dopadla na polštář.

Harry neměl na výběr. Pomalu otevřel oči a očekával, že uvidí ve tváři, nakloněné nad ním, jízlivý úsměv, znechucený škleb, ale určitě nečekal, že uvidí… znepokojení. Severusův obličej byl skrytý ve stínu volných hedvábných pramenů vlasů, ale zdálo se mu, že vidí jeho široce rozevřené oči a hlubokou vrásku mezi jeho obočím.

Och, bylo mu tak trapně. Co měl říct? Jak to vysvětlit?

"Já…" začal nejistě, v podstatě sám nevěděl, co chce vlastně říct. "To nějak samo. Nevěděl jsem… nechtěl jsem. Já jen…"

"Já vím," zašeptal Severus.

Ta jednoduchá tichá slova způsobila, že Harry zmlkl, a jeho srdce zalila vděčnost tak hluboká, že se téměř rozpustil úlevou. Severus rozuměl. Nehodlal se mu posmívat. On… díval se na něho takovým způsobem, a měl Harry pocit, že takový pohled nikdy neviděl. Zdálo se, jako by ho obalil a kolébal. Ten pohled byl tak hluboký, příliš hluboký. A skutečně nepotřeboval žádná slova, aby cítil tu sílu, která z něho vyzařovala. Síla a ještě…

Jistota.

Usmál se.

Nic víc nepotřeboval.

Severus Snape se za svých třicet sedm let života už holil hodně krát. Téměř každý den. Rád to dělal pomalu, důkladně plánoval každý pohyb zápěstí. Byl to takový jeho rituál, který nikdo a nic nemohlo narušit. A nikdy, nikdy se nepořezal.

Dnes se rovněž snažil vykonat tento rituál. Jediným problémem bylo, že jeho oči často nedobrovolně těkaly k průhledné sprchové kóji a k Potterovi v ní. Koupelna byla velká a prostorná a ze svého místa viděl odraz sprchy v zrcadle a postavu stojící v ní. K jeho uším doléhal zvuk tekoucí vody a pravidelných kapek.

Po chvíli přenesl zrak zpět na svůj odraz v zrcadlu. Nepříjemný a odpuzující jako vždy. Zamračené obočí a zkřivená ústa mu dávaly vzhled divokého zvířete, které se každou chvíli může zahryznout do nohy. Nyní však byla celá jeho tvář a brada pokrytá krémem. Zamračil se ještě víc a ponořil se do rituálu, přiložil čepel na tvář a pomalu, s citem, ji přesunul dolů.

V tu chvíli proud tekoucí vody utichl a dveře kabinky se otevřely. Zdálo se, že se v tu chvíli Severus ještě víc soustředil svůj pohled na svůj odraz, přesouval po kůži ostří, a nic jiného ho nezajímalo. Nakonec jeho pohyb ztuhl, když ostří oddálil a jeho oči se přesunuly na Potterovu postavu, stojící před kabinkou. Chlapec si utíral vlasy zeleným ručníkem s erbem zmijozelu, jeho tělo se lesklo vodou, kapky klouzaly dolů po měkké, jasné kůži, tak hladké a svěží, jako by se jí ještě nikdo nikdy nedotýkal. Zvadlý penis a dvě kulatá varlata se lehce pohupovala mezi nohama, zatím co si utíral vlasy energickými pohyby. Když skončil, zavěsil si ručník přes ramena a odhodil si vlasy dozadu. Mokrá jizva vypadala tmavší než obvykle. Skvěla se na bledém čele, tvoříc nezaměnitelný kontrast. Nicméně všechno, úplně všechno, se zdálo bledé a nijaké v porovnání s těma velkýma, zelenýma, lesklýma očima. Teď, bez brýlí, obklopené černými vlasy a bledou kůží, byly tak jasné, jako by byly ze skla. A v kombinaci s jemným, zasněným úsměvem, který setrvával na jeho tváři od chvíle, kdy vstal, vypadal díky tomu tak… naživu.

A v tu chvíli se to stalo. Severus se řízl.

"Sakra!" zaklel, a se zlostí se díval, jak mu po bradě teče červená kapka.

"Severusi?" Potterův hlas byl znepokojený. Popošel blíž a našlapoval po dlaždicích bosýma nohama. "Co se stalo?"

Severus opláchl zakrvácenou čepel a podíval se na kapku krve stékající mu po bradě.

"Nic," zamumlal pod nosem, i když vypadal, jako by nejraději někoho zabil. Nejspíše sám sebe.

Potter stál vedle něho a do mužova nosu udeřila chlapcova intenzivní vůně vanilky a čokolády. Zašklebil se na svůj odraz s odporem ze sebe samého, ale nedobrovolně natočil hlavu, zavřel oči a vdechl tu vůni hluboko do plic. Potterova vůně. Vždycky stejná, nechutně rozkošná vůně, která se kolem chlapce vznášela ve vlnách. Silnější než jeho magická aura. Cítil tu vůni vždy, když byl Potter poblíž, když mu nadával do tváře, když se sklonil nad jeho kotlíkem během vyučování, a někdy mohl i říct, že ji cítil na chodbě, kterou předtím Potter prošel, protože ve vzduchu zůstávala ta samá vůně, jemná a rozptýlená, ale stále očividná.

Na drsné tváři se objevilo horké potěšení, jako by se nemohl rozhodnout, co by měl říct. Nebo spíš co chtěl říct. Když zvedl pohled, potkal se se zaskočeným pohledem Pottera, který se na něj díval těma zatracenýma, zelenýma očima.

Narovnal se, odtrhl pohled od chlapcových mokrých vlasů, odkašlal si a vbil pohled do svého odrazu v zrcadle. Tentokrát vypadl jako někdo, kdo bude brzy potřebovat něco silnějšího. A to rychle.

------------

No, to bylo trochu divné… Severus se na něj díval, když Harry vycházel ze sprchy. Ne, že by se na něj nikdy nedíval, ale ne až tak… Bez brýlí na něj nedokázal dohlédnout, ale cítil, jak se ho jeho pohled téměř dotýká, jak ho lechtá ohnivými plameny. Bylo to příjemné, zatraceně příjemné, ale současně i trochu trapné.

Nicméně ho ten pohled nevyvedl z rovnováhy. Severus stál u umyvadla a… holil se. Ten pohled byl tak neskutečný, že měl tendenci si promnout oči, aby lépe viděl. Věděl, že je to hloupé, že Severus je přece člověk a musí dělat určité činnosti obyčejných lidí, ale jeho mysl to nedokázala strávit. A navzdory všemu to taky vypadalo… nesmírně sexy.

"Sakra!" zaklel náhle muž a odtáhl břit od tváře.

"Severusi?" zeptal se znepokojeně a přešel blíž. Viděl příliš rozmazaně, aby uviděl, co se děje. "Co se stalo?"

"Nic," zamumlal v odpovědi Snape, ač se zdál trochu nervózní. Možná, že byl naštvaný, že ho Harry nenechal v klidu oholit? Možná by měl prostě jít ven a nechat ho tu samotného? Možná nerad vykonával ranní potřeby v něčí přítomnosti? Ale to on přece přišel za ním. Harry vešel do koupelny jako první a byl zaskočený, když během sprchování uslyšel bouchnutí dveří a uviděl Severusovu siluetu stát u umyvadla. Tudíž ho jeho přítomnost neobtěžovala.

Zastavil se vedle muže a podíval se na jeho tvář. Zdálo se mu, že si všiml červené kapky na Snapeově bradě a okamžitě porozuměl jeho protivnému tónu. Ale než stihl udělat jakýkoliv pohyb, Severus najednou zavřel oči, naklonil se k němu, a hluboko vdechl vzduch, jako by, tak jako by… ho chtěl cítit. Harry se podíval nahoru, na nakloněnou tvář nad ním, na klidný, téměř spokojený obličej a ten dlouhý nos, který jako by se do jeho vlasů vnořil a cítil, jak se mu stáhl žaludek. Po chvíli se však víčka zvedla a Severus se rychle odsunul, a pohlédl zpět na svůj odraz v zrcadle. Harrymu se zdálo, že si muž tiše odkašlal, ale nebyl si jistý. Tahle situace se zdála být tak… neobvyklá.

Zhluboka se nadechl a podíval se na svůj vlastní odraz. Obraz před jeho očima byl rozmazaný a neviděl moc, s výjimkou zelených očí, lesklých černých vlasů přilepených k čelu, a ručníku přes jeho ramena. Nebyl v rozpacích z toho, že je nahý. Už ne. Severus viděl jeho celé tělo tolikrát, že už se mu zdála nahota v jeho přítomnosti přirozená. Natáhl se k poličce, na které ležel jeho kartáček, ale bohužel se mu to povedlo až na druhý pokus, když při tom prvním shodil do umyvadla štětku na holení a náhradní břitvu. Cítil na sobě mužův pohled, a tak zamumlal omluvu, po čemž vzal do ruky Severusovu bylinkovou pastu a začal si čistit zuby. Severus ho chvíli zaskočeně pozoroval, a pak se vrátil k holení.

Tak, jako by to, že si Harry vedle něj čistí zuby, bylo něco… normálního. Tak jako by to, že ten muž, pod jehož pohledem se mu podlamovala kolena, stál vedle něho a prostě se holil, bylo… normální. Tak jako by to, že tu byli společně, ve Snapeově koupelně a dělali vedle sebe všechny ty věci, bylo… normální.

Harry vyplivl pastu a rozesmál se. Když na sobě pocítil Severusův překvapený pohled, začal se smát ještě více.

"Mohl bys mi povědět, co tě tak pobavilo, Pottere?" zeptal se nakonec Snape, když Harry nepřestával. Chlapec ukázal rukou na ně oba, a snažil se ukázat to, co nedokázal vyjádřit slovy.

"Ty… já… to je... tak jiné," zavrtěl hlavou, opřel se rukama o umyvadlo a snažil se uklidnit. Vypláchl si ústa a zhluboka se nadechl. Usmál se na svůj odraz v zrcadle a všiml si, že Severus, který mezitím dokončil holení, se na něj znovu dívá divným pohledem. Teď, když viděl jejich společný odraz v zrcadle, viděl ten obrovský rozdíl v jejich výšce. Vždycky byl zakrslý, ale vedle Severuse se zdál ještě menší, a taky o dost mladší. Sotva mu dosáhl k ramenům. Jeho kůže byla jasná a lehce opálená. Dalo se říct, že broskvová, zatímco Snapeova vypadala příliš bledá a poněkud nezdravá, jako kdyby nikdy nebyla vystavená slunečnímu svitu po příliš dlouhou dobu a místo toho byla nasáklá výpary z lektvarů. Ale byla jedinečná. Nikdo jiný neměl takovou kůži, jako on. A nikdo jiný, vyjma Harryho, se jí nemohl dotýkat.

Severus na sobě měl ty samé černé kalhoty a rozepnutou košili, jako jindy. A navzdory tomu, že všechno, co Harry viděl, bylo rozmazané a zamlžené, viděl černý pruh chloupků vedoucí od pupíku dolů a mizející pod látkou volných kalhot. Polkl sliny a musel odtrhnout pohled od těch Severusových intimních míst. Podíval se na vlastní, perfektně hladkou hruď a pocítil nával studu. Neholil se, neměl na těle chlupy s výjimkou malého chomáče okolo jeho penisu, a stále vypadal chlapecky, kdežto Severus byl… no, byl prostě muž. Muž, který stál vedle něj a voněl pižmově kořeněnou vůní po holení, z čehož Harry málem šel do kolen.

Proto, aniž by víc přemýšlel, se postavil za něj a pevně jej objal, tulíc tvář do jeho černě oděných zad. Zavřel oči a jen si vychutnával chladný černý materiál pod prsty a drobné chloupky, když přesouval dlaně po jeho břiše.

"Budeš mi chybět," řekl tiše. Musel to udělat, musel to říct, prostě musel. Myšlenka, že tohle je konec jejich společných chvil, že se navzájem uvidí jen během trestů, že už nikdy nebude moct zůstat na noc, ho uvrhla do deprese. "Tyhle svátky, celý ten čas, to všechno, co jsme dělali… bylo to tak skvělé a… děkuju ti za každou chvíli."

"Pottere…" začal Snape a na chvíli se zarazil, jako kdyby promýšlel, co odpovědět. "Přeci se nerozdělujeme na vždy… chci říct, přece se navzájem uvidíme. A jestli budeš slušný, po rozmýšlím se nad tím, že ti dovolím mě navštěvovat častěji."

"Slušný?" zeptal se Harry a o krok ustoupil.

"Jestli nevíš, co to znamená, podívej se do slovníku. Pro tvou informaci: nebudeš blábolící, na nervy jdoucí Nebelvír, který…"

"…porušuje pravidla?" dokončil Harry a usmíval se na muže.

"Dokonale. Milé, že si konečně pochopil své…"

"…nedostatky?" pokračoval znovu Harry a zadržel dech.

"No prosím, jak jsi vtipný," zamumlal Severus.

"Vidíš, kolik věcí se od tebe naučím," ušklíbl se. Zdálo se mu to, nebo se Snapeova ramena na chvíli zatřásla? Povzdechl si a ještě pevněji se vtulil do černé látky vonící Severusem. Zastavil dlaně na mužovu břichu, hrál si s malými chloupky, a hladil je prsty. Udělal by cokoliv, aby tento okamžik zastavil, aby další chvíle nikdy nepřišla. A tušil, když pocítil větší, chladnější dlaň, překrývající jeho vlastní, že Severus měl stejný názor.

***

Temná, vysoká postava s bílou maskou v ruce přešla ke knihovně a vytáhla jednu z knih umístněnou v jedné z polic. Ticho potemnělého pokoje přerušilo kliknutí a měkké sunutí, když se stěna odsunula stranou. Severus vešel do své laboratoře a bez váhání nasměroval krok k myslánce stojící v rohu. V jejím nitru se tetelily zlaté prameny vzpomínek. Tlusté a těžké, jako kdyby jich v ní bylo příliš mnoho.

Muž vytáhl hůlku a přiložil si ji ke spánku. Po chvíli začal po černém dřevě splývat zlatý záblesk, ovíjel se okolo něho, jako kdyby opustit bezpečnou mysl bylo něco děsivého a bál se, že se rozpustí. Severus nasměroval hůlku dolů, opíral se o okraj mísy a s nečitelným výrazem ve tváři sledoval, jak jeho vzpomínky kloužou z hůlky a noří se do hlubokého moře ostatních. Na několik okamžiků na hladině zablikaly obrazy: Severus lízající z prstů sperma, tisknoucí k sobě drobnou postavu, přitahujíc ji k sobě v posteli, když drobným tělem otřásaly vzlyky. Obrazy se rozpustily a zmizely pod povrchem jiných, nápadně podobných, jejichž fragmenty se občas objevily na povrchu: Severus pokládající na stůl vánoční dárek pro Pottera, jemné polibky na hladkém těle, pohled na chlapce u dveří koupelny…

Odtrhl pohled od myslánky, otočil se k východu, a v jeho očích planulo cosi nebezpečného. Opustil laboratoř a z jedné police ve svém kabinetě vzal lahvičku s etiketou Mnoholičný lektvar. Schoval svou tvář za maskou a rázným krokem opustil kabinet. Jeho dlouhé kroky se ještě dlouhou dobu odrážely v temnotě chodeb sklepení.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel jedna a devět