Desiderium intimum 53/2

Napsal Severus versus Alan... (») 30. 7. v kategorii Desiderium intimum, přečteno: 22×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

DI - kapitola 53. - část II.

Zvedl pohled a podíval se přímo do těch dvou temných, lesklých tunelů a zašeptal:

 

"Stále jsi bastard."

 

"Já vím."

 

Severus se pohnul a přiblížil se. Tentokrát Harry neprotestoval. Ani se nepokusil. Nemohl. Dovolil, aby ho muž pevně obejmul pažemi a přitáhl ho k sobě, uvěznil ho ve svém teplém náručí. Harry se poddal a zavřel oči. Jeho tvář byla pevně přitisknutá k hrubému materiálu šatů, přesně ve výšce mužova srdce. Slyšel jeho zrychlený tlukot.

 

Okamžik panovalo ticho. Harry měl pocit, že se stisk stal ještě silnějším. Cítil skoro každou kost v hubeném mužově těle. A ta vůně… všude okolo, intenzivně mu pronikala do těla.

 

"Pottere?" Zeptal se Severus po chvíli, pohnul se a podíval se dolů, na čupřinu černých, rozcuchaných vlasů. Harry měl stále ještě zavřené oči a tisknul tvář k jeho hrdlu. A v tu chvíli pocítil, jak se něco ponořilo do jeho vlasů. Dlouhé prsty, které ho začaly jemně laskat po hlavě. Zamručel, neschopen zastavit zachvění, které vyvolal ten dotyk. Měl pocit, jako by ho necítil měsíce, a že už téměř zapomněl, jak je to příjemné. Muž se naklonil a zanořil se ho Harryho vlasů rovněž svou tváří, mačkal měkké prameny svým křivým nosem a tenkými rty. Zhluboka se nadechl a nasál do sebe Harryho vůni. Pak to udělal ještě jednou, jako by se té vůně potřeboval nasytit. Nakonec vydechl, polechtal Harryho hlavu horkým dechem a polkl. "Věříš mi? Víš, že to, co jsem ti řekl ve třídě, není pravda?"

 

Harry se kousl do rtu. Nevěděl, co si myslet. Samozřejmě, že vždy v hloubi srdce věděl… ne, věřil, že to není pravda. Ale nebylo tak lehké věřit, jako na samém počátku. Na počátku to byla pravda. Aspoň si to namlouval.

 

"Já… nevím."

 

Slyšel, jak se Severus nadechl. A ucítil, jak noří rty ještě hlouběji do jeho vlasů, tisknul je ke kůži na vrcholu hlavy. A jak řekl chraplavým, hlubokým hlasem:

 

"Nejsi pro mě nikým," Než se ta slova plně dostala k Harrymu, Severus se trochu odtáhl a pověděl značně hlasitějším a odhodlanějším hlasem: "Slyšíš? Podívej se na mě." Harry samovolně vzhlédl a široce otevřenýma očima se podíval do toho žáru. Severus se na něj díval tak… tak… jako by ho chtěl pohltiti pohledem. Oči se mu blyštěly a nořily se do něj, naplněné tak velkým odhodláním až měl pocit, jako by se mu snažil dostat až k srdci.

 

Ve stejném okamžiku Harry pocítil na tváři jemný dotyk chladných prstů, přesouvající se opatrně po jeho kůži přes tvář, nos, ústa, tak nadpozemským způsobem, jakoby si tu chvíli chtěl zapamatovat navždy, každý fragment cesty, kterou podnikaly.

 

"Nejsi," zopakoval tiše Severus, obalil Harryho dlaň, přenesl ji ke svým rtům a políbil ji s takovou něhou, jako by tomu dotyku nedokázal odolat, a vdechovat Harryho vůni, když byl teď tak blízko němu.

 

Harry si myslel, že ještě chvíli a sesune se na zem. Necítil nic než horko a žár, obklopující jeho srdce teplým kokonem. Díval se do té zamračené tváře a… uvědomil si, že se nic nezměnilo. Že celou dobu miloval Severuse tak silně, že jeho láska se vůbec nezměnila, že ho miloval tak moc, až se mu ztrácel dech a motala se mu hlava. A tak strašně mu chyběl. Přelétl pohledem k tenkým rtům tisknoucím se k jeho kůži a k očím za těmi černými řasami a zamračeným obočím, když se v něm Severus ztrácel, skoro jako tehdy, během Vánoc. V tom extatickém pocitu štěstí, který ho naplnil. Nedokázal bez něho… bez něho žít. Ovšem, mohl existovat, ale bylo by to jako vegetace.

 

"Řekni mi to." Ozval se Severus mezi jedním a druhým polibkem skládaným na Harryho ruku. "Řekni, že mi věříš." Zvedl víčka, zaostřil a ponořil se do Harryho očí.

 

Chlapec polkl.

 

Mohl mu věřit? Mohl by mu znovu důvěřovat? Chtěl to udělat. Opravdu chtěl. Ty dva týdny pro něho byly noční můrou. Noční můrou naplněnou samotou, utrpením a smutkem. Cítil se ztracený, nemohl pro sebe najít místo. Nikam se nehodil. Teď, tady, když cítil Severuse u sebe, byl kompletní. Věděl, že tady, u něho je jeho místo. Bylo to, jako by se toulal temnotou, hledal cestu a nakonec, po dlouhé době, se vrátil… domů.

 

"Věřím ti…" Poddal se. I kdyby toho měl někdy litovat, ten okamžik za to stál. Za všechno.

 

Nejprve ostražitě a trochu nesměle přesunul dlaň po Severusových bocích a ovinul paže kolem jeho pasu. Ale nakonec se nechal ovlivnit touhou, která zaplavila jeho smysly, a přitiskl se k němu tak pevně, jako by ho k sobě chtěl přivinout co nejvíc, co nejvíc Severuse, Severuse, který byl znovu tady, ke kterému se mohl znovu přivinout, kterého se mohl znovu dotýkat…

 

Uslyšel nad sebou mužovo tiché povzdechnutí. Přenesl dlaně výše, toužil se dotknout těch měkkých pramenů, znovu je ucítit mezi prsty. Vsunul obě dlaně do mužových vlasů, stál na špičkách a současně přesunul rty k měkkému ušnímu lalůčku, skrytému mezi jemnými prameny. Uslyšel přidušený sten potěšení. Bože, nemyslel si, že ho ještě znovu uslyší. Nemyslel, si, že by mu tolik chyběl. Už jen to zasténání v něm vyvolalo výbuch radosti.

 

Na okamžik zavřel oči, povzdychl si a zašeptal:

 

"Severusi…"

 

Chybělo mu to jméno. Ten způsob, v jakém plynulo ze rtů, v jakém pohladilo jazyk, když ho vyslovil…

 

"Řekni to znovu." V mužově hlase se objevila jakási nenasytnost. Harry se odsunul a podíval se do jeho rozšířených očí. Vypadal, jako by byl připraven udělat všechno, jen aby mohl znovu uslyšet své jméno, vyslovené Harrym. Díval se na jeho rty, tak, jako by se je snažil přimět vyslovit je pohledem…

 

"Severusi," zopakoval a zároveň spatřil, jak se mužova víčka zavírají, a pak se Severus náhle naklonil a Harry ucítil horké rty přitisknuté ke svému uchu a jazyk hladící prostor za ním, a pomalu se přesouvající po jeho šíji. Snapeova ruka popadla Harryho dlaň, pevně ji stiskla, tak pevně, jako by teď, když ji konečně mohl držet, ji nehodlal pustit.

 

"Ještě jednou." Už to nebyla nenasytnost, byla to touha tak silná, až mohl Harry jasně cítit, jak se mužovo tělo chvěje pokaždé, když vyslovil jeho jméno.

 

"Severusi…"

 

Snape ze sebe vydal přidušené zavrčení a přitiskl se rty k bradě a Harryho tváři, ochutnával jeho kůži, lízal ji a vkládal na ni jednotlivé polibky.

 

"Severusi…"

 

Muž se k němu přitisknul ještě silněji, cestoval rty po jeho nose a čele. Vyvolával dojem nenasytného zvířete, které konečně dostalo jídlo, díky němuž mohlo přežít další den.

 

Harry, ovinutý dlouhými pažemi, se přitiskl ke Snapeovi celým tělem a málem se zalkl, když ucítil, jako skála tvrdou, mužovu erekci bodajícího do břicha.

 

Bože, to všechno bylo tak… Motala se mu hlava a Snape… ne, Snapeova dlaň se toulala po jeho zádech a boku, dotýkala se ho, hnětla jeho kůži, tahal za jeho košili a útočila na jeho tělo.

 

"Já… myslel jsem na tebe, když jsi byl pryč…" Zašeptal náhle Snape a rychle zalapal po dechu, jako by řekl něco, co nechtěl, ale bylo to příliš silné, než aby to zůstalo nevypovězené.

 

To Snape…? To se Snape právě přiznal… přiznal, že mu Harry chyběl?

 

Harry pocítil šimrání polévající celé jeho tělo. Nečekal, že… že Severus… opravdu… Merline, to bylo tak neuvěřitelné! Takže celou tu dobu, celý ten zatracený čas…

 

"I já na tebe," odpověděl tiše Harry a přitiskl tvář do černého hrubého materiálu. Tak moc mu chtěl říct o té strašné, osamělé, bezesné noci. O té hrůze, které ho dovedla až do Oddělení s omezeným přístupem. O těch všech chvílích, které prožil během těch dvou, nejdelších týdnů jeho života. "Proč?" zeptal se náhle a nedokázal ukrýt hořkost ve svém hlase. Cítil, jak mu Snapeova ruka vklouzla pod košili, dotýkala se jeho kůže a přesouvala se po ní nehty. Jeho horké rty teď byly kdesi na jeho rameni, střídavě ho líbaly a lízaly. "Proč jsi přišel až teď? Proč jsi mě nechal čekat? Proč si mě nechal samotného tak dlouho? Proč jsi mi to všechno neřekl před těma dvěma týdny?"

 

"Nebyl správný čas," odpověděl tiše muž mezi jedním a druhým polibkem. Jeho dlaň směřovala na Harryho zadek a přesunula se dopředu, dráždíc vnitřní stranu stehen. Každý dotyk byl jako dotyk jiskřivou hůlkou a vedl Harryho až na samý okraj. Ale nemohl… Musel to vědět!

 

"Jak nebyl správný čas," zeptal se a sotva ze sebe dostal jediné slovo, protože jediné, co teď s jistotou mohl, bylo sténat.

 

"Musel jsem pár věcí…" Odpověděl nevýrazně Severus, a vpíjel se rty do Harryho šíje. "Sakra, nemůžu se soustředit."

 

To bylo… překvapivé vyznání. Harry zamrkal a otevřel ústa, aby odpověděl, ale v tu chvíli pocítil Snapeovu dlaň na svém břichu a pak následně jak se posouvala dolů a - oh bohové! - pevně se stiskla na jeho rozkroku! Ve zlomku sekundy tak ztvrdnul, až měl pocit, že si protrhne kalhoty. Přes šum v uších k němu dolehl tlumený horký šepot:

 

"Dovol mi."

 

A nečekajíc na odpověď, Severus vsunul dlaň do kalhot a do Harryho slipů a ovinul chladnou dlaň kolem napjaté erekce.

 

Oh, sakra!

 

Harry zasténal něco neomaleného, a nechal, aby jeho tělo převzalo kontrolu nad situací a téměř se zavěsil na muže, neschopný stát. Ne, když… oh!

 

Severus pohnul dlaní. Jednou, jen jednou, ale stačilo to, aby Harry téměř omdlel, když pocítil tu rozkoš, která pronikla přes jeho kůži a trefila se přímo do podbřišku. Pulzoval natolik, že měl pocit, že se ihned udělá. Nebyl tak vzrušený od... od… od doby, kdy se ho Severus naposledy dotýkal. To otravné vyčerpávající napjetí, kterého se musel zbavovat ráno po probuzení, se nemohlo ani z poloviny rovnat tomu… tomu neuvěřitelnému pocitu… jako teď! Té dlani, tomu dechu na šíji a…

 

"Tak strašně tě chci…" Zašeptal Severus hlubokým, hrdelním hlasem. Uvolnil Harryho dlaň a dotkl se jeho brady, zvedl mu tvář a podíval se do toho zamlženého pohledu v zelených očí: "Chci si tě vzít tady a teď…"

 

Harryho srdce sebou bolestně trhlo a na vteřinu přestalo bít.

 

"Tak to udělej," odpověděl tiše, a když to dořekl, spatřil rychlý záblesk v těch planoucích jezerech a v tu chvíli věděl, že by tomu muži dal všechno, absolutně všechno.

 

To, co se později stalo, byla jedině rozmazaná šmouha. Severus pohnul rukou, bleskově vytáhl hůlku a nasměroval ji na koberec ležící před krbem, a než se Harry stačil nadechnout, byl nahý a jeho šaty se objevily poskládané vedle, pomalu padajíc na podlahu. Severus se k němu otočil, objal ho pažemi a nasměroval je dolů na koberec. Harry padl na kolena a ruce, a cítil za sebou mužovo tělo a jeho dech na svém krku. Hrubé šaty škrábaly jeho kůži, ale bylo to tak příjemné, znovu ji všude cítit, tisknoucí se k jeho stehnům, k zádům… ale než jeho smysly dokázaly všechny ty pocity zpracovat, k jeho vchodu se přitiskla horká, kluzká, špička Severusovi erekce, pomalu se tlačila přes pulzující kruh svalů a nořila se do Harryho tak hluboko, až se po chvíli jeho hýždí dotýkala měkká, hladká varlata.

 

Harry nad sebou uslyšel dlouhý, chraplavý sten, který se smísil s jeho vlastním stenem. Snapeovi dlaně se nečekaně sevřely na jeho kůži a pocítil, jak se ten kontrolovaný muž… třese. Severus se k němu přitiskl ještě mocněji a položil mu hlavu na krk, a jeho vlasy se rozsypaly Harrymu po zádech, jemně laskajíc jeho podrážděnou kůži. Teď ho zakrýval celého, byl na něm a v něm, všude.

 

A… och bože! To všechno, po čem Harry toužil… co mu chybko. Nemyslel si, že to ještě někdy…

 

Nicméně všechny myšlenky opustily jeho mysl, když Severus pohnul hlavou a začal skládat na jeho krk vlhké polibky a součastně se z něj velmi pomalu vysunul, jako by ho i ten nejmenší pohyb mohl dovést do neočekávaného konce… Vysunul se téměř až do samého konce a stejně plynule se zasunul. A ještě jednou. A znovu. Hrdelně mručel, vrážel do Harryho dlouhými, hlubokými přírazy, tak jako by se chtěl nasytit, nasytit jeho vůní a horkem. A při dalším přírazu udeřil přímo… přímo do… do toho bodu, tam…

 

"Ooooooooch!" Harry si až po chvíli uvědomil, že to on vydal ten sten, ale než stačil nabrat dech, z jeho úst se ozval ještě další, ještě hlasitější, protože pocítil… pocítil chladnou, vlhkou mužovu dlaň ovíjející se okolo jeho penisu a zamykající se ve smyslném stisku.

 

"O bo-o-o-o-oooo-že…" Zakoktal, a měl pocit, že se udělá už jenom z toho dotyku. Jeho erekce bolestně pulzovala, uzavřená v horkém, těsném tunelu ze stisku prstů, které se přesunovaly po jeho délce a laskaly špičku, a v tu samou chvíli se z něho Severus vysunul ještě jednou a hladce do něj přirazil, tentokrát rychleji, chamtivěji, jakoby už se muž nebyl schopen dál ovládat. Dlaň se přesunula dolů, stiskla varlata a Harry prudce zaklonil hlavu, když jeho žílami prokmitlo jiskření. Už nemohl déle… Celý pulzoval… Měl pocit, jako by se z něho něco pokoušelo vyrvat, explodovat.

 

Severus se z něho vysunul. A přirazil. Horké rty se přitiskly k jeho krku a dlaň se rychle přesunula na špičku jeho erekce, kde ho pevně stiskla, a Harry se udělal za doprovodu vlastního křiku a vibrujícího mručení Severuse. Dělal se a dělal se. A měl pocit, že to extatické opojení nikdy neskončí, že všechny svaly jeho těla hoří ohněm a rozpouští mu kůži. Cítil, jak mu na bradu dopadla kapka spermatu, jak mu vybuchuje erupce v bedrech a nikdy netušil, že by orgasmus mohl trvat tak dlouho…

 

Zuby se sevřely na jeho krku ve stejnou chvíli, ve které Severus zakončil své napjetí rychlým přírazem a z jeho úst unikl tichý, tlumený sten:

 

"Pottere…"

 

Tělo překrývající Harryho ztuhlo a Snape se v něm udělal, stříkal do jeho nitra horké sperma, kterého se zdálo být více než obvykle, jako by už dlouho neměl žádné uvolnění. Severus se chvěl v rytmu výstřiků, hluboce mručel a tlačil rty zuby do Harryho krku. A trvalo to skoro celou věčnost, dokud se nezastavil a nezmlkl, a ve vzduchu zůstaly viset jen dva hlasité, nerovné dechy.

 

Harrymu dunělo srdce v hrudi, svaly se třásly náhlým a příliš intenzivním napjetím a poslední vlny orgasmu se rytmicky přelévaly přes jeho tělo, ale jediné, na co dokázal myslet, bylo to, jak moc se cítí šťastný a naplněný. Jako kdyby poprvé za ty dva týdny natáhl vzduch do plic, i když to byl nejkratší a nejrychlejší sex, jaký kdy zažil. Nejspíš oba byli příliš… příliš toužící a stačilo jen několik přírazů, jeden dotyk, a…

 

Cítil na sobě Severusův žár, cítil jeho vůni, teď ještě intenzivněji, smíchanou s vůní potu a sexu, cítil jeho zrychlený dech na své kůži, dotyk jeho vlasů, rozhozených po zádech, nerovný dech hladící jeho krk a ramena, a černý, hrubý plášť splývající po jeho těle po obou stranách až na podlahu. Mohl posunout ruku a dotknout se ho. A tak to udělal. Chytil okraj pláště a přitiskl si ho k nosu a tváři, a zhluboka se nadechl jeho vůně a otřel si o něj obličej. Ano, byl hrubý, ale bylo v něm také něco jemného, něco, co způsobilo, že měl chuť se jím ovinout a už nikdy ho nepustit. Vzpomněl si na pavouka, který ovinul svou oběť pavučinou.

 

Sálala z něj síla. Síla, kterou měl jen Severus. A Harry jí nedokázal odolat, bez ohledu na to, jak moc se snažil. Byl jako můra, lákaná plamenem, i když si uvědomovala, že se může bolestivě spálit. A když se pokusil utéct, zjistil, že ho cesta vede zpět. Stačil jediný dotek, jedno mužovo zašeptání, aby se poddal, a zahodil svou pýchu. Stačil jeden pohled do těch hlubokých očí, aby mu srdce spadlo ke kolenům. A nedokázal s tím bojovat, nedokázal se toho zbavit. Boj vedl jen k tomu, že ho ta pavučina obalila ještě víc. Uvězněný v jejích poutech, se mohl jedině bezbranně poddat tomu, co s ním udělá.

 

Vždy se nechával unášet emocemi, vždy se na jejich základě vrhal do víru nebezpečí. Tentokrát skočil do víru, ze kterého nebyla cesta ven, a který byl značně nebezpečnější než jakýkoliv jiný.

 

Severus se pohnul, pomalu se nadzvedl a odsunul se z Harryho. Chlapec se nadechl a opatrně se otočil, sedl si na podlahu a podíval se na muže, klečícího za ním. Přelétl pohledem Severusovi tvář a jeho oči, stále ještě chvějící se plameny, které v nich před chvíli hořely, a pak se podíval níže, k místu, které jeho pohled přitahovalo jako silný magnet. K Snapeovým rozevřeným šatům. Silný, zrudlý penis, ležel na Severusově stehně, vlhký a znavený. Na černé látce, která ho obklopovala, se zdál ještě masivnější, než si ho Harry pamatoval. Viděl i dvě oválná varlata, která se zdála úplně vyprázdněná. Od spodu je pokrývaly tmavé chloupky, ale Harry si dokonale pamatoval, jak hladké a měkké byly na dotek.

 

Ten pohled mu chyběl, chybělo mu jejich hnětení v dlani, když přesunul ruku po pulzujícím penisu, pokrytém síti žilek, toužil po chuti horké, napnuté pokožky na špičce penisu, po olíznutí těch bílých kapek… A evidentně měl všechny ty pocity, včetně bezostyšného údivu, napsané výrazně ve tváři, protože po chvíli uslyšel odkašlání a Severus se pohnul, chopil se penisu a schoval ho do kalhot.

 

Harry zamrkal a pohlédl na muže s rozhořčením, jako kdyby mu přerušil neskutečně zábavnou podívanou.

 

"Hej, jen jsem se… díval," zamumlal sklíčeně, ale když se podíval na Severusovu tvář a spatřil divné zčervenání na jeho tvářích, skoro si spolkl vlastní jazyk.

 

To Severus…? To on…? Ne, to bylo příliš divné, aby o tom přemýšlel.

 

"Pottere, nejsem typ exempláře, který můžeš obdivovat jako na výstavě," odpověděl Snape, zvedl se a narovnal si své šaty.

 

"Já vím" odpověděl Harry, naklonil se dopředu a podepřel se rukama. "Jsi ten typ, který sám volí obdivovatele, že?" Po těchto slovech se zvedl na nohy a vzdorovitě se zamračil.

 

Severus se na něho podíval pronikavým pohledem a jeho oči se přesunuly po Harryho těle, a ukotvily se na nejstrategičtějším místě.

 

Och, Merline, už jen ten pohled způsobil, že Harry cítil šimrání v podbřišku.

 

"Chybělo mi to," ozval se náhle. "Chyběl mi ten pocit… když jsi ve mně."

 

V Severusových očích se něco pohnulo. Zíral na Harryho tvář, pak přerušil oční kontakt, odvrátil se a sáhl pro Harryho oblečení ležící na podlaze.

 

"A mě chybělo tvé nesmyslné žvatlání," odfrkl ironicky a hodil po Harrym věci. "Oblékni se, ty nestoudný chlapče!"

 

Harry se lehce ušklíbl, ale udělal, co mu bylo nakázáno, a když si dopnul košili, spatřil k němu nataženou bledou dlaň. Chytil ji a dovolil Severusovi postavit ho na nohy. Ale muž ho nepustil. Pevně stiskl jeho ruku, přivedl ho ke křeslu a posadil se do něj, přitáhl Harryho k sobě, aby si mu sedl na kolena.

 

Znovu to bylo jako kdysi. A to vědomí způsobilo, že Harry ve svém žaludku pocítil příjemné, teplé objetí.

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel osm a jedna